Olympijské hry - zajímavosti

 

Jak jste již pravděpodobně všichni zaznamenali, Letní olympijské hry v Tokiu se kvůli pandemii koronaviru přesouvají na příští rok. Paradoxně se tak Olympijské hry budou konat v lichém kalendářním roce POPRVÉ V HISTORII!

Na rozdíl od minulosti tak japonské hlavní město o pořádání her nepřijde. Když se zde měla konat olympiáda poprvé, roku 1940, byla zrušena z důvodu 2. světové války. Na pořadatelskou premiéru si město muselo počkat do roku 1964. Nejlepší sportovci světa se tak v Tokiu sejdou podruhé v historii.

Rok 1940 však nebyl jediným, kdy se OH nekonaly. Stejně tak tomu bylo ještě o 4 roky později, kdy ze stejného důvodu nemohl hry uspořádat Londýn. Vůbec poprvé se hry neuskutečnily roku 1916, tehdy z důvodu První světové války přišel o pořadatelství Berlín.

Vojenský konflikt se Olympijských her dotkl naposledy v 80. letech minulého století. Západní země tehdy ignorovaly olympiádu v Moskvě roku 1980 z důvodu vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu. V reakci na tento fakt přišla stejná odveta Sovětského svazu a většiny ostatních východoevropských zemí (včetně Československa), Kuby a Etiopie o čtyři roky později. Namísto účasti na hrách v americkém Los Angeles se v Moskvě konala sportovní akce Družba 84. 

 

Za 124 let od prvních Olympijských her v Aténách tento sportovní svátek připravil celému světu nesčetně radostných momentů. Přinesl však také spoustu zvláštních až kuriózních momentů. Pojďme se na ně podívat...

 

Nečekaná olympijská zlata

Na každých hrách se stává překvapením triumf některého z podceňovaných sportovců. Historie však pamatuje momenty, které pojmu „nečekaný vítěz“ dávají úplně jiný rozměr. Třeba roku 1900 se Američanka Margaret Abbotová přihlásila na, jak se domnívala, místní turnaj v golfu. Zvítězila a stala se tak první ženskou olympijskou vítězkou v této disciplíně. Na stejných hrách pak kombinovanému družstvu Dánska a Švédska v přetahování lanem chyběl jeden člen. Požádali tak o pomoc dánského novináře Edgara Aaybea. Ten se k týmu připojil a vyhrál zlatou medaili.

 

Pravidla jsou pravidla

Hlídání váhy u sportovců je všeobecně známé. Nejvíce na tom musí lpět závodníci v různých váhových kategoriích. Varováním pro ně může být příběh jihoafrického boxera Thomase Hamilton-Browna, který na olympiádě v roce 1936 jen těsně prohrál zápas a útěchu pak našel v pořádné porci jídla. Když později rozhodčí zjistili, že Hamilton-Brown ve skutečnosti zápas vyhrál, byl už příliš těžký na to, aby nastoupil do dalšího kola. Pravidla se ale týkají také povinné výbavy sportovců. Třeba jachtař Hank Lammens byl diskvalifikován na olympiádě v roce 1992, protože si zapomněl vzít záchranou vestu.

 

Když se stane organizační chyba

Sebemenší organizační chyby někdy dokážou ovlivnit celý průběh závodu. Například cyklistická dráha na hrách v roce 1920 zahrnovala také železniční přejezd. Někteří cyklisté byli zdrženi o více než čtyři minuty, protože museli čekat na projíždějící vlak. To rozhodčí na olympiádě v roce 1932 zase ztratili přehled o počtu uběhnutých kol v závodě na 3000 metrů překážek, a přinutili proto závodníky, aby místo toho uběhli vzdálenost 3400 metrů.

 

Podvádění

Stinnými stránkami olympijských her jsou nejrůznější možná podvádění. Přestože doping je nejčastější formou podvodů, ne vždy se musí jednat pouze o něj. Například v roce 1904 učinil vítěz maratonu, Američan Fred Lorz, šokující přiznání, že se nechal celých 17,5 km z celkových 42 svézt poté, co byl stižen křečí. Jeden z nejskandálnějších případů podvádění byl zaznamenán v roce 1976, kdy si sovětský pětibojař Boris Oniščenko „vylepšil“ svůj kord tak, aby mohl ovlivňovat zaznamenávání zásahů stiskem tlačítka ukrytého pod svým oděvem! Během her v roce 1900 byly pro změnu dvě lodě vyloučeny ze soutěže v jachtingu, protože tajně používaly motorový pohon.

 

Sportovní chování

Máme tu naštěstí ale také opačné případy, které stojí za to zmínit. Třeba když se na hrách v roce 1928 finský atlet Paavo Nurmi postavil na start závodu na 3000 metrů překážek, měl již za sebou osm olympijských vítězství v běhu na střední a dlouhé tratě. Nurmi, který byl znám tím, že běhal se stopkami v ruce, upadl a upustil stopky do vodní překážky. Francouzský atlet Lucien Duquesne zastavil a pomohl mu stopky sebrat. Nurmi na toto gesto zareagoval tak, že běžel vedle Duquesna a v cílové rovince mu nabídl první místo. Francouz však odmítl. To australský závodník Henry Pearce měl v roce 1928 při závodě ve skifu takovou převahu, že zastavil, nechal proplout řadu kachen a až pak zase pokračoval ve veslování a získal zlato.

 



Hodnocení článku

1

Čtěte také:

Zrušení sportovní události aneb jaké máte nyní možnosti Valentino Rossi - poslední sezona s legendární "46"? Helsinky - nová hokejová destinace Zájezdy na koncerty Red Bull Air Race Lausitz

Diskuze







Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)

Položky označené * je nutno vyplnit.